čeština
Disperzní lepidla
Při každodenní práci v dílně se již více než 50 let úspěšně používají disperzní lepidla (bílá lepidla). Na co je důležité pamatovat při jejich aplikaci? Specialista na hrany firma OSTERMANN přináší odpovědi na nejčastější otázky.
Disperzní lepidla jsou tekutá lepidla na bázi vody, která se zpevňují po jejím odpaření. K disperzním lepidlům patří například všechna bílá lepidla. Používají se k lepení měkkých i tvrdých dřev, k plošnému lepení HPL, spár na prknech, k lepení bloků, ale i korpusů a k montážnímu lepení. Přidáním tvrdidla lze lepivost bílých lepidel zvýšit. OSTERMANN nabízí lepidla a tvrdidla od různých výrobců a pro nejrůznější obrobky a účely použití.
Tip: Velmi kvalitní a ekonomická jsou lepidla od REDOCOL.
Pro dokonalý výsledek je třeba dodržet řadu procesních kroků, které jsou uvedeny na technických bezpečnostních listech výrobků. Pokud tyto kroky nejsou dodrženy, může dojít k chybnému slepení. Častou chybou bývá překročení otevřené doby. V tom případě, například když u velkých obrobků trvá nanášení lepidla příliš dlouho, se stává, že spoj obou substrátů nemá požadovanou pevnost. K dalším příčinám patří minimální lisovací čas. Ten je sice uveden na technickém listu výrobků, vliv na něj ale má i druh dřeva a lisovací teplota. Tvrdá, pryskyřičná a olejnatá dřeva vyžadují například delší lisovací čas.
Otevřená doba uvedená na technických listech je podle normy DIN EN 16556 platná za standardizovaných podmínek. Při nízké pokojové teplotě se prodlužuje. Při teplotě překračující 30 °C je otevřená doba naopak výrazně kratší. Teplota vyšší o 10 °C zkracuje otevřenou dobu o cca jednu třetinu. Pokud se lepidlo bude nanášet na příliš studené desky, vznikne tzv. křídový efekt. lepidlo se při schnutí začne drolit, objeví se křídové skvrny a lepidlo ztratí svoji účinnost.
Disperzní lepidla se za standardizovaných podmínek dělí podle své voděodolnosti do 4 různých skupin v závislosti na namáhání (D1 až D4). Skupina D1 se používá při vlhkosti dřeva až 15 %, D2 až 18 %, D3 při krátkodobé vlhkosti (např. pro koupelnový nábytek) a D4 pro časté a také déle trvající působení vody (např. v plaveckém bazénu). K běžným klasifikacím v Německu a Evropě patří D2 až D4. Pro aplikaci v nechráněném venkovním prostředí musí být použita disperzní lepidla skupiny namáhání D4. Tady je ale nutné pamatovat navíc i na odpovídající ochranu povrchu.
Aby disperze a tvrdidla/tužidla vytvořily homogenní směs, musí se u menších balení zpravidla efektivně míchat minimálně po dobu 5 minut. U velkých balení se osvědčilo použití klasické vrtačky s běžnou šlehací metlou. V tomto případě by se mělo míchat přiměřeně déle (přibližně platí: každých 10 kg lepidla míchat po dobu 5 až 10 minut), ale ne moc rychle. To by mohlo narušit směs lepidla a výrazně zkrátit dobu její použitelnosti. U strojního míchání je důležité dbát na směr otáčení vrtačky. Ta by se měla zpravidla nastavit na pravostranný chod. Při delším používání by se lepidlo mělo vždy namíchat čerstvé.
Disperzní lepidla mohou „opálit“ barvu dřeva. Důvodem je kyselost lepidel, která speciálně u dřev obsahujících třísloviny může vést k zabarvení. Bílá lepidla skupin namáhání D1 a D2 jsou pH neutrální a nezpůsobují žádná zabarvení. Klasická disperzní lepidla D3 mají hodnotu pH od 2,5 do 3,5 a jsou tak v kyselé oblasti. Kvůli kyselé hodnotě pH může dojít k zabarvení dřeva především při práci s některými druhy dřevin, které jsou obzvlášť náchylné k zabarvení, jako je třeba třešňové a javorové dřevo, ale i u tenkých dýh. Jestli vůbec a jak rychle se dřevo zabarví, závisí vždy i na lokalitě a regionu, z něhož dřevo jako přírodní produkt pochází. Jistou roli hraje i teplo a UV záření, jejichž účinkům je vystaven hotový obrobek. Z tohoto důvodu jsou na trhu již cca 10 let lepidla D3 s neutrální hodnotou pH v rozmezí 5,0 – 7,0.
Pokud se „kyselá“ disperze dostane do kontaktu se železem, po nánosu dojde ke klasickému zamodrání dřeva. Proto by měly být všechny části, které přijdou do kontaktu s lepidlem, z ušlechtilé oceli (V2A / V4A) nebo plastu. Při použití vrtačky a metly je důležité, aby na metle nebyl poškozený lak (kov nesmí být bez povrchové úpravy). Jinak může rovněž dojít k zabarvení dřeva!